Venku je tak krásně," povídá muž manželce, "a ty se tady dřeš s parketama! Měla bys jít raději na vzduch a umýt mi auto..."

Manželé si povídají večer před spaním v posteli:
Ona: "Miláčku, mám pro tebe špatnou zprávu..."
On: "Jakou???"
Ona: "A víš co? Já ti ji řeknu až ráno, zase bys celou noc neusnul..."

"Pepo, slyšels to? Japonci prý vymysleli mašinu, která vysílá až 500 slov za minutu..."
"To je toho, já jsem se s jednou takovou oženil."

Baví se spolu manželsý pár:
"Víš, že spolu Novákovi už 14 dní nemluví?"
"A co je toho příčinou?"
"Paní Nováková požádala manžela o 300 korun, že chce jít do salónu krásy, a on jí dal hned tisícovku..."
"Žes nešla s ní. Bych ti dal ty tisíce dva..."

"Tak doufám," povídá lékař pacientce v ordinaci, "že od té doby, co váš manžel dostal pokutu, že už vás nebije?"
"Nebije, pane doktore, ale mám takový divný pocit, že si na to šetří! Vždycky, když přijdu domů, tak se po mně zuřivě podívá a vztekle hodí do pokladničky pětikorunu!"
 

Přijede manžel nečekaně ze služební cesty a vidí na stole hořící doutník. Rozčílí se na manželku a křičí:
"Odkud je ten doutník?"
Manželka mlčí a jenom tupě zírá.
"Povídám, odkud je ten doutník?!!".
A ze skříně se ozve: "Z Havany, ty debile!"

"Když můj manžel odjížděl, řekl, že odloučení utužuje lásku."
"A jak je dlouho pryč?"
"Už skoro patnáct let."

Baví se dva chlapi:
"Rozhodl jsem se, že dám manželce více volnosti."
"A jak?"
"Rozšířím kuchyň."

Zazvoní domovní zvonek a muž jde otevřít. Za dveřmi stojí divnej chlap v černým obleku, s maskou na tváři a říká, že je strašlivě brutální zabiják žen. Muž se obrátí do domu a volá: "Marie! Máš tu návštěvu!"

Přesvědčuje lékař paní Novákovou.
"Můžu vám dát vynikající omlazovací kůru, nechcete se dát omladit?".
"Ani nápad. To si ten můj nezaslouží."

Po náhodné známosti a rušné noci se dívčina loučí s chlapcem se slovy: "Ahoj!"
A hojil tři měsíce.

Ptají se chlapíka, jak přišel o prst...
"No jak? Takhle jsem pracoval na týhle cirkulárce, dávám tam ruku a... Jé, vidíte, druhej!"

Kdo má dostatek peněz, koupi si auto. Kdo nemá, umírá jinak.

Co naděláš, dětma nezatopíš - velký nehoří a malý propadnou roštem.

"Jedu si jednou takhle po ulici, když vtom mi do cesty vešel chlap s bílou hůlkou. Dělal, že mě nevidí, tak jsem ho přejel, frajera."

Baví se dva epileptici:
"Slyšel jsem, že jsi včera vyhrál v baru soutěž breakdance."
"Jo, ale chtěl jsem si jen objednat colu."